Namida no hoshi - 4.Díl

2. února 2013 v 15:52 | Katharina Klein. |  Namida no hoshi.
Vzhledem k tomu, že chcete abych v povídce pokračovala, ale poslední díl jsem tu napsala 5tého listopadu, tak Vám tu dávám menší shrnutí co se za ty tři díly mezitím odehrálo.

Manažerka skupiny Vulgar Engels, domluvila šesti měsiční turné po boku kapely Dir En Grey, kdy poslední a hlavní koncert se odehraje v Tokyu. Mladé rockerky Katharina (Zpěvačka), Lee (Kytaristka), Lucy (Baskytaristka), Ivča (Bubenice) a Květka, která hraje na klávesy, strávili dva týdny před odjezdem v jednom hotelu Berlíně a několik hodin denně trávili čas ve studiu, kde dávaly dohromady novou písničku The Catalyst, kterou Katharina vymyslela, pro tuhle událost. Po dvou týdnech nastal den odjezdu, kdy se stalo několik zvratu. Katharina se ošklivě pohadala se svým přítelem, bývalým členem ze skupiny Cinema Bizarre, který podlehl alkoholu a trávy. Ten se s ní loučí se slovy, že za těch půl roku se dá dohromady aby mohli být spolu zase šťastní. Katharina nasedá do taxíka a jede na letiště, kde na ní čeká už zbytek kapely, vstřic nových zážitků.

4.Díl >> Čas má plné kapsy překvapení.





Let do Japonska byl pro mě velice vyčerpavajicí. Cely jsem ho prospala. Když jsme byly konečně na letišti v Tokyu, málem jsem oneměla. Stála jsem před letištěm a dívala jsem se na tu krásu. Chtělo se mi z toho až brečet. Konečně jsem si splnila svůj sen. Přijela pro nás limuzína. Prý dárek od kluků. Pousmála jsem se a nastoupila jsem dovnitř. Petra otevřela šampaňské, které tam na nás čekalo v kyblíku s ledem a nalila nám ho do skleniček ve tvaru tulipánu.
,,Na Vulgar Engels," usmála se na nás a v limuzíně se ozvalo jemné cinkaní skleníček.

Náš pětihvězdičkový hotel Seiyo Ginza se nacházel 75 kilomerů od letiště, takže v limuzíne jsme si poseděli víc jak hodinu, ale ve společnosti skvělých žen ta cesta utíkala rychle a velmi příjemně. Když jsem vystoupila z limuzíny, oneměla jsem za tu dobu v Japonsku po druhé. Náš hotel byl malý, šestipatrový, moderní a zároveň orientální.
,,To je sranda? V Tomhle luxusu budeme teďkom opravdu bydlet?" Žasla vedle mě Lucy.
,,Zasloužíte si to," mrkla na nás Petra a po schodech se vyadala do našeho hotelu. Prošla jsem dveřmi a očima těkala po recepci. Za kamenným pultem, pískové barvy, stála mladá japonka a vlídně se na nás usmívala. Na sevém saku měla asi šest maličkých vlajek, mezi ními měla i tu naši německou. Oddechla jsem si, že tu někdo umí německy a úsměv jsem jí oplatila. Petra šla za ní a začala se s ní na něčem domlouvat.
,,Jsem z toho nadšená, už jsem zvědavá na svůj pokoj," začala radosti vřískat Lee a v očích měla jiskřičky jako malá holčička.
,,Dir En Grey jsou tady taky ubytovaní?" kousala se nervozně do rtu Ivča.
,,To zjistíte zítra dámy," usmála se na nás Petra, která se k nám vrátila a každé dala do ruky kartu, neboli náš klíč od pokojů.
,,U výtahů už Vás čekají nějací gentlemani neboli komorníci, kteří vás zavedou do vaších pokojů. Zavazadla už tam prý máme, ten taxikář, který nám je vezl, sem musel uhánět jak bez duše," začala se smát a my s ní.
,,Ty budeš dělat teď co?" zeptala jsem se jí, protože jsem si všimla, že ona do pokoje ještě nejde.
,,Mám se setkat s lidmi co pracují s Dir En Grey a domluvit se s ními ještě na různých záležitostech," mrkla na nás.
,,A tak my teď máme dělat co?" hodila jsem na ní tázavý pohled.
,,Vy si teď užívejte. Vybalte si věci, zajděte si třeba do bazénu nebo do kavárny a v devět hodin se tady sejdeme," usmála se na nás odešla.

Můj "gentleman" , jak ho nazvala Petra, se jmenoval Teru a byl to vysoký, štíhlý, blonďatý japonec, se zářivými hnědými oči a s překrásným úsměvem. Usmála jsem se na něho a vlezla jsem s ním do výtahu. Zmačkl číslo šest, dveře se zavřely a kabina se rozjela. Mlčky jsme vedle sebe stály. Šlo na něm poznat, že je nervozní.
,,Jsem Katharina Klein," prolomila jsem ticho a zdvořile jsem mu ruku. Ne, že by nevěděl kdo jsem, ale sama jsem nevěděla jak mám s ním navázat řeč. Dojeli jsme do šestého patra, rukou mi ukázal, že mám vystoupit jako první a obdařil mě tím svým neodolatelným úsměvem. Proč musím byt tak ujetá do japonců? Mlčky jsme šli vedle sebe až jsme se zastavili u pokoje 72. Teru mi ukázal jak kartou otevřu pokoj. Ne, že bych to už neznala, všude je to stejné, ale vykonaval svojí práci a já jsem ho nechala.
,,V pokoji te pevná linka, kdybyste cokoliv potřebovala, stačí když zmáčknete jedničku a automaticky Vás to přesměruje na můj mobil," usmál se, uklonil se a odešel.

Vešla jsem do pokoje a první, čeho jsem si všimla byla velká mamželská postel a naproti ní obrovská plazmová televize. Zavřela jsem zasebou dveře a rozhlížela se po pokoji. Stěny, nábytek, rámečky obrasů a podlaha byli zbarvené opětovně do pískové barvy. Jedině povlečení, dva velké polštáře a lampa byli do bílé barvy. Na konci pokoje byl psací stůl s křeslem a naproti němu pohovka. Mé zavazadla jsem měla u psacího stolu a na stole jsem měla připravené kafe latté a nějaké sušenky k tomu. Sundala jsem si černou, koženou bundu a šla jsem se podívat na koupelnu. I koupelna byla zbarvená do pískové barvy a nejvíce z ní vyčnivovalo obrovské zrcadlo, z kterého jsem měla radost. Naproti mě byl sprchový kout, tak velký, že by se do něho vlezlo i deset lidí, ale vedle sprchového koutu byla vana. Naproti vaně stál vozík s ručníkama, všelijakými šampony a sprchovými gely, s aromatickými olejíčky a houbkami na mytí. Vrátila jsem se zpátky do pokoje a unavená jsem si lehla do postele. Pobyt v Japonsku se mi začíná hodně líbit.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tessule Tessule | Web | 2. února 2013 v 19:51 | Reagovat

super^^ <333 taky bych chtěla svoji obří manželskou postel!:D

2 H. H. | Web | 2. února 2013 v 20:14 | Reagovat

Jéé  Japonsko ^^ limuzína ^^ Kéž bych tohle jedou zažila :D :)

3 Machiina Machiina | Web | 3. února 2013 v 2:30 | Reagovat

Já budu mít ooooobrovskou postel k narozkám..samozřejmě + přestavěnej pokoj..přece nebudu troškařit :D

4 ♥Kittys♥ ♥Kittys♥ | Web | 3. února 2013 v 12:46 | Reagovat

skvělý jako vždycky..:)..Doufám,že až se v sobotu vrátím,bude tu další díl..:D:)

5 Anča ^_^ Anča ^_^ | E-mail | Web | 3. února 2013 v 15:27 | Reagovat

Páni super, těším se na další :')
- chci tu postéél :3

6 Lee Lee | Web | 3. února 2013 v 18:02 | Reagovat

áá tohle se mi začíná líbit a moc. Chci další díl !!!! :*

7 † Therr † † Therr † | Web | 3. února 2013 v 18:37 | Reagovat

Bezva, těším se na další díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama