close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Namida no hoshi - 2.Díl

31. října 2012 v 22:07 | Katharina Klein. |  Namida no hoshi.

2.Díl >> Raději kapku štěstí než bečku rumu.



Když jsem se vrátila zpátky do pokoje už tam nebyl. Bylo mi jasné, že teď musí sedět u baru v hotelu a zase nasávat. V té chvíli mi to, ale nevadilo. Za dvě hodiny se mám s Petrou a s holkama setkat v restauraci a probrat naší cestu do Japonska. V klidu jsem se osprchovala, vyčistila si zuby, nalíčila se, převlekla jsem se a mohla jsem už jít do restaurace. U výtahu jsem potkala Lee.
,,Jste s Yuem zase pohádaní, že?" podívala se na mě. Má pokoj hned vedle nás, takže mi bylo jasné, že musela něco slyšet.
,,Má cenu ti to vůbec říkat? Vždyť to je furt jen to samé dokola," vzdychla jsem a po jejím boku jsem nastoupila do výtahu.
,,A jak ti je?" podívala se na mě. Po dlouhé době jsem si vzala na sebe své krátké, černé šaty na ramínka. Když jsem se podívala do zrcadla byla jsem jen kost a kůže.
,,Fyzicky se cítím dobře, ale psychicky je to na hovno," Lee mě pevně stiskla.
,,Nezapomeň, že tu pro tebe vždycky budu. I holky," mrkla na mě a dala mi přátelskou pusu na tvář. Byla jsem za ní tak ráda. Znám jí už od kočárku. Vyrůstala jsem s ní, chodila jsem s ní na základku i na střední. Byla to moje spřízněná duše a velká opora, když jsem se cítila na nic.

Vešly jsme spolu do restaurace. Yu seděl na barové židličce a vedle něho přiopilý Strify. Protočila jsem panenky a sedla jsem si ke stolu. Za pár minut přišla Lucy, Ivča a Květka.
,,Jsem zvědavá co chce Petra s námi řešit," řekla Lucy, když se posadila vedle mě.
,,Já už vím co a věřte mi, že budete velmi překvapené," mrkla jsem na ně. Dir En Grey poslouchám už hodně let. Na jejich hudbě jsem vyrůstala. Lee a Lucy je díky mě poslouchaly také, protože odmaličky jsme byly trojka, takže jsme poslouchaly stejnou hudbu. květka je poznala díky mě na střední a hned si je zamilovala. Jedině Ivča pořádně nevěděla o koho jde, ale moc dobře jsem znala její hudební vkus a také jsem věděla, jací kluci se jí líbí, takže vím, že i nakonec ona si je zamiluje. Petra přišla a netvářila se moc nadšeně.
,,Stalo se něco?" zeptala jsem se jí se strachem. Měla jsem strach, že to třeba na poslední chvíli odvolali.
,,Myslím, že dneska v noci si asi užiješ. Právě jsem viděla jak se Yu háda s barmanem, protože mu nechtěl nalít další vodku," protočila panenky. Na jednu stranu se mi ulevilo, ale na druhé straně jsem cítila nepříjemný pocit v žaludku. To se mám na co zas těšit, pomyslela jsem si. S holkama jsem prožila báječné tři hodiny v restauraci. Petra jím vysvětlila o co jde a seznámila nás s půl ročním plánem. Když jsem se dozvěděla, že náš hlavní koncert po jejich boku bude v Tokyu, málem jsem radostí rozbila celý hotel. Tokyo je můj sen odjakživa a tá představa, že tam budu ještě vystupovat a po boku tak báječné skupiny mě dohnala k tomu, že jak jsem přišla do pokoje, sedla jsem si na postel, vytáhla svůj notýsek, kde jsem si psala texty a dala jsem se do psaní.

Trvalo mi snad hodinu než jsem ten text dala dohromady. V hlavě mi běželo tolik myšlenek a uspořádat z toho kvalitní text, který má hlavu i patu mi dál fakt zabrat. Když jsem to dopsala rozhodnula jsem se, že to ukážu Lee. Už bylo sice po půl noci, ale v televizi běžel její oblíbený seriál, takže jsem věděla, že ještě spát nebude. Zaklepala jsem na dveře. Otevřela mi v županu.
,,Máš ale štěstí. Právě jsem vyšla z vany," usmála se na mě a pozvala mě dál.
,,Dáš si pomerančový džus?" přikyvla jsem a posadila jsem se u ní na postel. Vychlazený džus z ledničky mi nalila do skleničky a podala mi jí.
,,Stalo se něco?" zeptala se mě opatrně. Vytáhla jsem notýsek a podala jsem jí ho.
,,Jen bych chtěla znát tvůj názor, zda z toho něco uděláme, nebo to je slabé," řekla jsem a srkla jsem si džusu. Lee si sedla vedle mě a nahlas začala číst, ,,Bůh požehnej nám všem jsme zlomení lidé, žijící pod nabitou zbraní a nejde proti tomu bojovat nejde to překonat, nejde to přemoci, nejde to předběhnout, NE! A až dnes v noci zavřu oči symfoniím oslepujících světel Bože, žehnej nám všem jsme zlomení lidé, žijící pod nabitou zbraní Jak vzpomínky v chladném rozpadu vysílání odcházejí pryč daleko od tvého a mého světa kde oceány krvácejí do nebe Bože zachraň nás všechny až budeme hořet v ohních tisíce sluncí za hříchy našich rukou hříchy našeho jazyku hříchy našich otců hříchy našeho mládí NE!"
,,Tak co na to říkáš?" zeptala jsem se jí jak to dočetla.
,,Ještě to nemám dopsané, tohle je jen takový začátek," usmála jsem se.
,,Zítra to ukážeme holkam. Petra říkala, že hned na začátek uděláme klukům menší koncert ať ví s čím budou mít tu čest a proto si myslím, že by bylo dobré kdybysme poskládali nějakou pecku pro tuhle událost a nakonec to s něma dali i dohromady, což?" usmála se na mě.
,,To zní jako dobrý plán, ale máme na to ani ne dva týdny aby jsme to daly dohromady," podívala jsem se nejistě na ní.
,,Jsme Vulgar Engel a my zvládneme cokoliv," řekla Lee a plácla si semnou.

Holkám jsme tuhle písničku ukázaly hned druhý den. Sešly jsme se v našem studiu a už jsme to zkoušely dohromady. Byly jsme ve studiu přes osm hodin. Dopsala jsem text, daly jsme dohromady hudbu a domluvily jsme se, že zítra to zkusím už nazpívat. Byla jsem na nás pyšná. Pokud se jím fakt líbila písnička Dead Stars, tak tahle písnička, kterou jsme pojmenovali The Catalyst je rovnou srazí na kolena. Dobrá nálada mi nevydržela, ale moc dlouho.

Ze studia jsem se vrácela kolem půl třetí ráno. Myslela jsem si, že Yu bude už spát, ale byla jsem na omylu. Seděl na gauči a hltal do sebe rum jakoby pil čistou vodu.
,,Jéé ahoj," řekl a podíval se na mě opilým pohledem, který jsem na něm už úplně nenáviděla.
,,Kde jsi byla," snažil se postavit, ale klesl zpátky na gauč. Rozhodla jsem se ho ignorovat. Nerada se bavím s opilími lidmi a je mi jedno jestli je to někdo cizí a nebo můj přítel, pokud ho tak ještě teda můžu nazvat.
,,Na něco jsem se tě ptal!" Zvýšil hlas a konečně se postavil.
,,Podívej se na sebe jak vypadáš! V takovém stavu s tebou nemíním mluvit!" Zakřičela jsem na něho. Měla jsem toho už dost. Beztak, že za moje zdravotní potíže může on, protože špatně mi začalo být od té doby co se tak změnil. Aniž bych si to uvědomila, začaly mi stékat po tváří slzy.
,,A zase bulí," dál se do smíchu. Už jsem to nemohla vydržet a vyrvala jsem mu flašku z ruky.
,,Jestli chceš chlastat, tak si chlastej, ale ne v mojí přítomnosti," zařvala jsem a šla jsem do vylít do záchodu. On, ale hned přišel zamnou a začal se semnou o tu láhev prát.
,,Dej to sem! Ještě jsem nedopil," zařval na mě! Začala jsem se s ním prát. Byl, ale silnější než já. Vrazil do mě a já jsem upadla a upustila jsem i láhev. Praštila jsem se o roh vany, což mi ani tak moc nevadilo, protože díky mému nízkemu tlaku jsem pořád padala a neustále se do něčeho bouchala, ale nejhorší bylo spíš, že mi ta láhev spadla na ruku a pár střepu se mi zaryly do kůže.
,,Ty pičo!" Zařvala jsem bolestí a naplno se rozbrečela. Yu se díky toho vzpamatoval a klekl si ke mně. Začal mi z ruky vytahovat střepy. Hlavou jsem byla opřené o studené kachličky a vnímala jsem tu bolest. Teď bych se nejraději já ožrala abych nic necítila.
,,Je to na šití?" zeptala jsem se, když mi dal pryč poslední střep.
,,Není, ale i tak ti to dost teče. Počkej lásko moje, zajdu pro obvazy," řekl a šel do pokoje pro lékarničku. On mi řekl lásko moje? Tak tahle mi neřekl už hodně dlouho! Už jsem začínala i zapomínat jaký to je pocit, když vás takhle někdo osloví. Do minuty byl zpátky a už mi šetřil ránu. Opláchl mi to studenou vodu, nastříkal dezinfekci a nakonec obvázal obvazem.
,,Tohle jsem nechtěl," zašeptal, když jsem měla ruku obvazanou a jen seděla a dívala se na tu krev.
,,Možná si po tomhle zážitků uvědomíš, že to co děláš není fakt dobré," vstala jsem a šla jsem spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sofi Sofi | Web | 31. října 2012 v 22:18 | Reagovat

Ty vážně nádherně píšeš..

2 Agie* Agie* | Web | 1. listopadu 2012 v 14:28 | Reagovat

Mělo to působit jako příběh,respektive je to příběh,ale vždycky to vychází z kousku mě,takže o prázdninách jsem se tak občas cítila.Jo,právě je to o ničem,neměla jsem moc představivost:D! Koukám,že ty ale sakra máš. Hrozně pěkný,těším se na další díl:).

3 Tessule Tessule | Web | 1. listopadu 2012 v 14:51 | Reagovat

jéjda to je dlouhé:D ale přečetla jsem to:D strašně se mi líbí ten název pro kapelu:)♥ je to suprové:) už se těším na další díl:)

4 Nibori Chiyo Sayuri Nibori Chiyo Sayuri | Web | 1. listopadu 2012 v 17:46 | Reagovat

Lee, další reálná osoba. :)
Tokyo !!! ♥
Ten text jsi skládala sama? :O
Boží, jak jinak! Žeru tvé psaní!

5 Em Age Em Age | Web | 1. listopadu 2012 v 18:03 | Reagovat

Ty kráso, strašně mě dojal ten etxt její písničky. O_O

6 Em Age Em Age | Web | 1. listopadu 2012 v 18:03 | Reagovat

[5]: text

7 Lee Lee | Web | 1. listopadu 2012 v 19:48 | Reagovat

uuuuu... bože já chci další díl =)) ;-)

8 lanet lanet | Web | 5. listopadu 2012 v 21:15 | Reagovat

jůůůůůů, další další!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama