Namida no hoshi - 1.Díl

30. října 2012 v 17:41 | Katharina Klein. |  Namida no hoshi.

1.Díl >> Když si myslíš, že vše, co mělo smysl už tě minulo, objevíš důvod, proč žít.



Vypadla jsem ze svého pokoje a šla jsem směrem k výtahu. Nemohla jsem dýchat, točila se mi hlava a bylo mi špatně. Už je to několik týdnů co moje váha klesla a já se svými 165ti centimetry vážím jen třičetsedům kilo. Vypadala jsem jak chodicí smrtka. Nejenže to říkají lidí s kterýma pracují a mojí fanoušci, ale vidím to i já na sobě. Když se podivám do zrcadla, vidím tam dívku, která spíš přežívá. Vyběhla jsem ven z luxusního hotelu v Německu a sesunula jsem se na schody. Slzy mě pálely. Kdysi jak jsem byla malá a můj sen o pěvecké dráze se mi v té době zdál naivní, často jsem se sama sebe ptala jak asi chutnají slzy hvězd. Odpověď jsem poslední dobou měla až moc často. Byla jsem vyčerpaná a náladová. Měla jsem dny, kdy jsem každého měla ráda a zas byli dny, kdy jsem si přála aby všichni byli mrtví. Nejvíc mě, ale bolelo, že to všechno schytával můj přítel Yu. On svojí dráhu skončil dávno a vrátil se ke svým masážím, ale žije v tom semnou a vidí jak se ze dne na den měním. Hlavně se už poslední dobou nemůžu zbavit toho pocitu, že jsme si navzájem cizí. Už se nedotýkáme, naše intimní stránka pohasla už snad před třemi měsíci. Všechno jakoby odcházelo a mě připadalo, že padám na samotné dno. Potřebovala jsem se nadechnout, zažít něco nového, nabrat síly a hlavně si uspořádat myšlenky.

Probuzení do nového dne nebylo vůbec příjemné. Za prvé mě vzbudila Petra, moje manažerka, s tím, že semnou potřebuje naléhavě mluvit. Do toho jsem zjistila, že nemám u sebe žádnou dávku nikotinu. Schválně jsem si nechala jednu cigaretu na ráno a ta zmizela. Musel mi jí vzít Yu, protože neležel mě, neměl tu ani bundu a ani boty. A nakonec, když jsem se podívala z okna, viděla jsem smršť vodopádu. Berlín v dešti sice vypadal krásně, ale nic neměnilo na tom, že já déšť naprosto nesnáším. Oblékla jsem na sebe jen mikinu a tepláky, nerozčesané vlasy jsem hodila do gumičky a vyrazila jsem do pokoje za Petrou. Po cestě jsem potkala zhuleného Kira.
,,Kde je Yu?" zeptala jsem se ho tvrdě. Od té doby co skončili s kariérou se z nich stala naprostá hovada. Neuměli nic jiného než jen pít, hulit a šukat.
,,Nevím. Od rána jsem ho neviděl," podíval se na mě se svými červenými oči. Protočila jsem panenky a zaklepala jsem na dveře.
,,Pojď dál," ozvalo se z pokoje. Nahodila jsem svůj falešný úsměv, abych nemusela poslouchat řeči, že je teprv devět ráno a já se tvařím kysele a vešla jsem dovnitř.

,,Dala sis na čas," usmála se Petra a dál pokračovala ve své pedikúře.
,,Promiň, ale neměla jsem nachystaný budíček," řekla jsem otráveně a posadila jsem se do křesla.
,,Co máš v plánu dělat?" Zeptala se mě aniž by se na mě podívala. Hodila jsem na ní tázavý pohled.
,,Jako co v plánu?" Nechápala jsem a ani jsem to před ní tajila.
,,Se sebou," podívala se na mě lítostivě. Tak to mi tady vážně chybělo! Aby moje manažerka si hrála na mámu.
,,Zatím nic," řekla jsem tvrdě a odvrátila jsem od ní pohled.
,,Je to otázka času, kdy se zhroutíš," řekla mi mateřským tonem, který na ní přímo nesnáším.
,,Pokud to má přijít, tak to příjde," řekla jsem jí s nezájmem a svojí tóninou hlasu jsem jí naznačila, že se o tom už neminím bavit.
,,Nemůžu se na tebe tak dívat," řekla a postavila se. Nejraději bych jí řekla, že jí do toho nenutím, ale je to moje manažerka a i když máme spolu kamaradský vztah, tak se k ní musím chovat slušně.
,,Proto tady mám pro tebe návrh," usmála se na mě a hodila mi do klína nějaké papíry.
,,Co to je?" zeptala jsem se nechápavě a do ruky jsem vzala první list.
,,Přečti si to. Myslím si, že by se ti to mohlo líbit," mrkla na mě a balila si svoje zpátky do kufříku. Dala jsem do čtení prvních řádků. Nedošla jsem ani do poloviny a málem jsem hledala svojí čelist pod křeslem. Cítila jsem jak se mi zvýšil tlak. Mé tělo zaplavilo několik pocitu. Byla jsem šťastná, nervozní, vzrušená, najednou jsem měla energií a chuť do života, ale také jsem měla strach, v mých očích byla panika a v mé hlavě bloudily myšlenky, že bych měla od všeho utéct.
,,Kde jsi přišla na takovou nabídku?" zeptala jsem se s údivem. Předemnou už nestala ženská, která mě ještě před pěti minutama vytáčela. Zase jsem v ní viděla anděla, bohyni, charismatickou ženu. Jenom se na mě usmála.
,,Kontakty, kontakty a kontakty," dala se do smíchu a podala mi sklenici červeného víno.
,,A s vaším talentem to bylo ještě lehčí. Poslala jsem jím váš videoklip Dead Stars. Byli naprosto udívení. Říkali, že v životě tolik energie neviděli." usmála se na mě.
,,Kdy jedeme?" podívala jsem se na ní.
,,Za dva týdny,"

Když jsem se vrácela do pokoje, měla jsem překvapeně po dlouhé době dobrou náladu. Usedla jsem k televizi a přepínala jsem programy. Do pokoje vešel Yu a jako obvykle byl na mol.
,,Ahoj kotě," pozdravil mě a dál mi pusu na tvář. Uhla jsem. Nemohla jsem ten alkohol cítit.
,,Proč uhýbáš?" zarazil se.
,,Protože to z tebe táhne jak bys byl v té hospodě týden," křikla jsem na něho a televizi jsem vypla.
,,To se musíme pořád hádat?" Zvýšil i on hlas.
,,Kdybys neseděl pořád v hospodě a nepil jako alpa, tak mi věř, že náš vztah je stále stoprocentní," řekla jsem mu a chtěla jsem odejít ven si zakouřit. Chytil mě za ruku a prudce mě otočil k sobě.
,,Takže za náš spackaný vztah můžu já?"
,,Vždycky je chyba na obou stranách, ale také to vždycky rozjede jeden a pak až ten druhý. A kdo to rozjel u nás, jsi bohužel ty," řekla jsem mu do oči a odešla jsem. Nechala jsem ho tam stát jak tělo bez duše a byli mi to jedno. Vešla jsem před hotel, posadila jsem se na lavičku a naplno jsem se rozbrečela. Už jsem nevěděla jak dál. Ani jsem už nevěděla jestli ho ještě miluji nebo to je jen sílá zvyku, ale věděla jsem, že ještě nepřišel ten čas abych ho ztratila. Vrácela jsem se v myšlenkách do minulostí. Na chvílí kdy jsme se seznámili, kdy jsme si šli poprvé někam sednout, kdy jsme se poprvé políbili a milovali. Tyhle časy bych chtěla zpátky, protože v té době jsem věřila, že on je ten pravý. Teď se, ale všechno změnilo a já jsem našému vztahu už nedávala ani žádnou naději.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lanet lanet | Web | 30. října 2012 v 17:55 | Reagovat

tak to je hodně dobrý!:) je to něco jiného než to, co píšou ostatní a to se mi líbí!
a zajímá mě jak to mezi nimi dopadne:))

2 Lee Lee | Web | 30. října 2012 v 18:42 | Reagovat

fuu.. zabila sem nudu bych řekla. =DDDDDDD je to úžasné.. vydej s toho knihu ... bude to uchvatně,už tě vidím jak jsi slavná, to já se budu smažit v pekle .. =DDDDDDDDDDD

3 H. H. | Web | 30. října 2012 v 19:12 | Reagovat

Tak to je boží! :) hrozně mě nadchla hlavní hrdinka :) oblíbila jsem si takové postavy od té doby, co jsem četla my děti ze stanice zoo :D
A ten konec je tak smutně pravdivý.. :-)

4 Agie* Agie* | Web | 30. října 2012 v 20:06 | Reagovat

Taky mi přijde,že není moc pěkná ale po asi pětiminutovém hledání jsem to vzdala a vrátila jsem se k těmhle dvoum-.- !Tenhle typ animaček taky miluju,mohla bych na to čučet celej den a stejně by mě to nepřestalo bavit(jasně,trochu přeháním,D).

Máš to hrozně pěkný,líbí se mi jak píšeš a hlavně-seš originál a to se cení:)). Jen tak dál!

5 Sofi Sofi | Web | 30. října 2012 v 20:45 | Reagovat

já jsem dřív bývala agresivnější.. :)

přítel Yu.. to je jméno :DD
ne, píšeš užasně :))

6 Lucy D. Lucy D. | Web | 30. října 2012 v 20:53 | Reagovat

wow,klobouk dolů :)) je to parádní!!!

7 ♥Kittys♥ ♥Kittys♥ | Web | 31. října 2012 v 18:07 | Reagovat

Sakra..nepiš tak krásně ,pak se od toho nemůžu odtrhnout..:D...Je to fakt krásný..:)..Píšešmoc pěkně..:)

8 Tessule Tessule | Web | 1. listopadu 2012 v 14:41 | Reagovat

jů to je úžasný^^  je to zase něco jiného než píšou ostaní:) sice to není můj šálek kávy, ale líbí se mi to:)

9 Em Age Em Age | Web | 1. listopadu 2012 v 17:59 | Reagovat

Hej jako tak tohle je 1000% luxusní povídka. :-D :D Například mě pobavila ta hádka s přítelem na konci, i když to asi bylo smutný, nebo ten slovní obrat "hledání svých zubů pod křeslem dřív, než se došlo do půlky". :D Píšeš pěkně a pointa příběhu se mi zatím moc líbí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama